Defekt síňového septa (ASD)

Síňového znamená „ze síně“, septum znamená přepážka mezi levou a pravou stranou srdce, defekt znamená, že na přepážce je „něco“ špatně. V tomto případě je zde díra (otvor). Takže defekt síňového septa znamená otvor v přepážce mezi levou a pravou srdeční síní.

Tlak krve v levé síni je větší, než tlak krve v pravé síni. To znamená, že otvorem proudí část krve z levé síně zpět do pravé, tam se míchá s neokysličenou a srdce musí pumpovat více krve, než je obvyklé.

Objem krve, který se vrací z levé do pravé síně, závisí na velikosti díry a na rozdílu tlaků v jednotlivých síních. Čím více této krve je, tím více musí srdce pracovat.

Diagnostika:

V některých případech se dá vada zjistit již v těhotenství. Po porodu je slyšitelný šelest na srdci. Ten je způsoben volným přetékáním krve z levé do pravé síně.

Většina dětí, které se narodí s defektem síňového septa, žádné potíže nemá. V některých případech je ASD pouze součástí jiné srdeční vady.

Při podezření na srdeční vadu se provádí následující vyšetření:

–          měření krevního tlaku, pulsu, teploty a počtu dechů za minutu.

–          měření saturací – nasycení krve kyslíkem v procentech

–          rentgen hrudníku a srdce – zobrazuje velikost a tvar srdečního stínu a stav plic

–          EKG = elektrokardiogram.  Metoda, s jejíž pomocí se snímá elektrická aktivita srdečního svalu. Klapky a balónky, které umisťujeme na končetiny a hrudník, jsou zcela neškodné a nebolestivé. Záznam trvá okolo 5 minut a z jeho výsledku se dovídáme podrobnosti o srdečním rytmu či stupni zatížení srdce.

–          ECHO = echokardiografické vyšetření. Spočívá v ultrazvukovém zobrazení srdce, jeho stavby a funkce. Jde o nebolestivé vyšetření. Jeho vysoká kvalita je zcela zásadní pro rozhodování o dalším postupu léčby. Proto je u neklidných dětí nutno před vyšetřením podat uklidňující léky.

–          diagnostická srdeční katetrizace – spíše výjimečně. V případech, kdy nemůžeme získat všechny potřebné informace o povaze srdeční vady z předchozích vyšetření, je třeba provést tzv. srdeční katetrizaci. Lékař na speciálním sále zavede dítěti v celkové anestézii vpichem v třísle do srdce jemnou pružnou hadičku = katétr. Pomocí této hadičky jsou v jednotlivých srdečních oddílech a cévách změřeny všechny potřebné údaje a odebrány krevní vzorky. Současně je touto hadičkou do příslušných oddílů vpravena kontrastní látka, která zobrazí průtok krve a ukáže velikost a tvar srdce i příslušných cév.

Léčba:

V některých případech se defekt zacelí sám a žádná další léčba není vyžadována. V tomto případě lékaři dítě pouze sledují, jestli se otvor mezi síněmi zmenšuje a neovlivňuje zdravotní stav dítěte (poškození plicního cévního řečiště).

Pokud je nutná léčba, jsou možné dva způsoby:

  • chirurgicky – operace se provádí v mimotělním oběhu – na otevřeném srdci. Tyto dva termíny, které mají stejný význam, označují typ operace srdce, při které je činnost srdeční zcela zastavena a funkci srdeční pumpy přejímá přístroj, který nejen dodává krev do těla všem orgánům, ale zároveň zajišťuje i její okysličování. Současně je snižována teplota dodávané krve a tím je celý organismus ochlazován. Snižují se tak potřeby živin u všech tkání. Takto zabezpečená dodávka krve chrání v nejvyšší možné míře orgány během operace a současně umožňuje chirurgům pracovat na rekonstrukci srdeční vady. Po operaci je celý organismus postupně ohříván, v srdci se obnovuje jeho vlastní rytmus, nebo je srdeční sval elektricky vybuzen (stimulován) a postupně přebírá svojí funkci, zatímco podíl umělé pumpy – mimotělního oběhu klesá až do úplného odpojení. K srdci  proniká chirurg obvykle středem hrudníku proříznutím hrudní kosti. Operace v mimotělním oběhu trvá většinou 4-8 hodin v závislosti na obtížnosti výkonu. Při léčbě většiny vrozených srdečních vad se používá tento typ operace.

Cílem této operace je zajistit správný průtok krve ze srdce do plic. Otvor v přepážce se překryje záplatou z vlastní tkáně nebo se okraje defektu sešijí k sobě.

Pro většinu dětí tato operace přináší nízké riziko, nicméně záleží na stavu dítěte,                   v kterém zákrok podstupuje. Váš kardiolog by s Vámi měl probrat všechna rizika před podepsáním souhlasu k výkonu.

Doba hospitalizace se pohybuje okolo 7 dní. Záleží, jak dlouho bude dítě ležet na pooperačním JIP a na JIP, a také v jakém zdravotním stavu se dítě bude nacházet.

  • Katetrizační uzávěr – moderní metoda, která se vždy zvažuje jako první. Jedná se o výkon, při kterém je přes tepnu v třísle zaveden do srdce katétr, na jehož konci je umístěn speciální „deštníček“ (Amplatzův okluder). Ten se rozevře v místě defektu a tím ucpe otvor v srdeční přepážce.

Po tomto výkonu je dítě hospitalizováno 48 hodin.