Aortální znamená „z aorty“. Aorta je hlavní tepna, která odvádí okysličenou krev ze srdce do těla. Stenóza znamená zúžení.

 

 

Aortální chlopeň uzavírá výtok z levé srdeční komory do aorty. Působí zde jako ventil, který usměrňuje tok krve jedním směrem (ze srdce do těla, do velkého oběhu). Aortální stenózaznamená postižení chlopně vedoucí k jejímu zúžení, což vede k obstrukci (vyšší odpor) toku krve z levé komory srdeční do aorty. Levá komora pracuje proti velkému odporu a je tím přetěžována. Aortální stenóza je ve vyspělých státech nejčastěji operovanou srdeční vadou.

Diagnostika:

Aortální stenóza může působit potíže při vývoji levé strany srdce, když je dítě ještě v děloze. Někdy může být tato vada zjištěna již v průběhu těhotenství. Po narození se vada projevuje srdečním šelestem. Ten je způsobený tlakem krve, která protéká z aortální chlopně do aorty přes zúžené místo. Ve vážnějších případech je dítě bledé a spavé. To je způsobeno nedostatečným okysličením těla. U starších dětí může vada způsobovat závratě, omdlévání a bolest na prsou.

Pokud má dítě komplexní vadu srdce, je aortální stenóza jednou z několika dalších vad.

Při podezření na srdeční vadu se provádí následující vyšetření:

–          měření krevního tlaku, pulsu, teploty a počtu dechů za minutu.

–          měření saturací – nasycení krve kyslíkem v procentech

–          rentgen hrudníku a srdce – zobrazuje velikost a tvar srdečního stínu a stav plic

–          EKG = elektrokardiogram.  Metoda, s jejíž pomocí se snímá elektrická aktivita srdečního svalu. Klapky a balónky, které umisťujeme na končetiny a hrudník, jsou zcela neškodné a nebolestivé. Záznam trvá okolo 5 minut a z jeho výsledku se dovídáme podrobnosti o srdečním rytmu či stupni zatížení srdce.

–          ECHO = echokardiografické vyšetření. Spočívá v ultrazvukovém zobrazení srdce, jeho stavby a funkce. Jde o nebolestivé vyšetření. Jeho vysoká kvalita je zcela zásadní pro rozhodování o dalším postupu léčby. Proto je u neklidných dětí nutno před vyšetřením podat uklidňující léky.

–          diagnostická srdeční katetrizace – spíše výjimečně. V případech, kdy nemůžeme získat všechny potřebné informace o povaze srdeční vady z předchozích vyšetření, je třeba provést tzv. srdeční katetrizaci. Lékař na speciálním sále zavede dítěti v celkové anestézii vpichem v třísle do srdce jemnou pružnou hadičku = katétr. Pomocí této hadičky jsou v jednotlivých srdečních oddílech a cévách změřeny všechny potřebné údaje a odebrány krevní vzorky. Současně je touto hadičkou do příslušných oddílů vpravena kontrastní látka, která zobrazí průtok krve a ukáže velikost a tvar srdce i příslušných cév.

Léčba:

Balónková katetrizace: jedná se o výkon, při kterém je přes tepnu v třísle zaveden do srdce katétr, na jehož konci je speciální balónek. Ten se v místě zúžení aortální chlopně nafoukne a rozruší zúžení, čímž se zlepší tok krve z levé komory do aorty.

Tento výkon se v dnešní době používá pouze jako dočasné řešení vrozených stenóz v dětském věku. Provádí se v celkové anestezii a druhý den může již dítě opustit nemocnici. Pokud se stenóza vrací, tento postup se dá opakovat nebo je vada řešena chirurgicky.

 

Chirurgický výkon: operace se provádí bez mimotělního oběhu – operace na zavřeném srdci – bez mimotělního oběhu. Tento termín označuje typ operace, kdy není zastavena činnost srdce, tzn., že po celou dobu srdce vykonává svoji činnost. Výkon je proveden z šikmého řezu na boční straně hrudníku.

V některých případech je nutná výměna aortální chlopně za umělou, tak, aby zvládla velký tlak krve, který přitéká z levé komory. Tato chlopeň s dítětem neroste a proto je třeba časem podstoupit operaci, kde se chlopeň vymění za větší.

Tato operace se provádí v mimotělním oběhu. Činnost srdce se zastaví a tělo je napojeno na by-pass, který zajistí správný průtok krve.

Pro většinu dětí tyto operace přináší nízké riziko, nicméně záleží na stavu dítěte, v kterém zákrok podstupuje. Váš kardiolog by s Vámi měl probrat všechna rizika před podepsáním souhlasu k výkonu.

Doba hospitalizace se pohybuje okolo 7 – 10 dní. Záleží, jak dlouho bude dítě ležet na pooperačním JIP a na JIP, a také v jakém zdravotním stavu se dítě bude nacházet.