Znamená to, že v přepážce mezi komorami je jeden nebo více otvorů.
Protože na levé straně je větší tlak, část krve, která by měla být odváděna do aorty, protéká zpět do pravé komory. Zde se smíchá s neokysličenou krví a proudí znova do plic.
Malý defekt nijak neovlivňuje zdraví dítěte a většinou se zacelí sám. Někdy zacelování trvá i několik let.
Pokud je ale defekt velký nebo jich je několik, znamená to, že pravá komora musí čerpat daleko víc krve, než u zdravého srdce. Velké množství krve také proudí pod vyšším tlakem do plicnice a plic. Ve stejný čas levá komora musí pracovat více, aby do aorty přivedla dostatečné množství krve pro organismus. Ve výsledku to znamená, že levá i pravá strana srdce i plic musí pracovat daleko více, než je obvyklé.
Diagnostika:
VSD lze rozpoznat již v průběhu těhotenství. Pokud se vada určí až po porodu, velký defekt se projeví dušností, problémy s jídlem a přibíráním na váze. Děti mohou také často trpět infekty dýchacího ústrojí. Srdeční šelest je součástí VSD.
Při podezření na srdeční vadu se provádí následující vyšetření:
– měření krevního tlaku, pulsu, teploty a počtu dechů za minutu.
– měření saturací – nasycení krve kyslíkem v procentech
– rentgen hrudníku a srdce – zobrazuje velikost a tvar srdečního stínu a stav plic
– EKG = elektrokardiogram. Metoda, s jejíž pomocí se snímá elektrická aktivita srdečního svalu. Klapky a balónky, které umisťujeme na končetiny a hrudník, jsou zcela neškodné a nebolestivé. Záznam trvá okolo 5 minut a z jeho výsledku se dovídáme podrobnosti o srdečním rytmu či stupni zatížení srdce.
– ECHO = echokardiografické vyšetření. Spočívá v ultrazvukovém zobrazení srdce, jeho stavby a funkce. Jde o nebolestivé vyšetření. Jeho vysoká kvalita je zcela zásadní pro rozhodování o dalším postupu léčby. Proto je u neklidných dětí nutno před vyšetřením podat uklidňující léky.
– diagnostická srdeční katetrizace – spíše výjimečně. V případech, kdy nemůžeme získat všechny potřebné informace o povaze srdeční vady z předchozích vyšetření, je třeba provést tzv. srdeční katetrizaci. Lékař na speciálním sále zavede dítěti v celkové anestézii vpichem v třísle do srdce jemnou pružnou hadičku = katétr. Pomocí této hadičky jsou v jednotlivých srdečních oddílech a cévách změřeny všechny potřebné údaje a odebrány krevní vzorky. Současně je touto hadičkou do příslušných oddílů vpravena kontrastní látka, která zobrazí průtok krve a ukáže velikost a tvar srdce i příslušných cév.
Léčba:
Pokud je defekt malý, většinou se sám zacelí. Lékaři dítě sledují a měří velikost otvoru, který dítě po zdravotní stránce nijak neovlivňuje.
Katetrizační uzávěr:
U některých dětí lze otvor v přepážce uzavřít bez operace. Jedná se o katetrizační metodu, kdy lékař na speciálním sále zavede dítěti v celkové anestézii vpichem v třísle do srdce jemnou pružnou hadičku – katétr se speciálním okluderem. Okluder (připomíná deštníček) se rozevře a uzavře otvor v srdeční přepážce. Po katetrizaci je dítě hospitalizováno alespoň 48 hodin
Operace:
V případě velkého defektu se musí uzavřít chirurgicky. Provádí se v mimotělním oběhu – na otevřeném srdci. Tyto dva termíny, které mají stejný význam, označují typ operace srdce, při které je činnost srdeční zcela zastavena a funkci srdeční pumpy přejímá přístroj, který nejen dodává krev do těla všem orgánům, ale zároveň zajišťuje i její okysličování. Současně je snižována teplota dodávané krve a tím je celý organismus ochlazován. Snižují se tak potřeby živin u všech tkání. Takto zabezpečená dodávka krve chrání v nejvyšší možné míře orgány během operace a současně umožňuje chirurgům pracovat na rekonstrukci srdeční vady. Po operaci je celý organismus postupně ohříván, v srdci se obnovuje jeho vlastní rytmus, nebo je srdeční sval elektricky vybuzen (stimulován) a postupně přebírá svojí funkci, zatímco podíl umělé pumpy – mimotělního oběhu klesá až do úplného odpojení. K srdci proniká chirurg obvykle středem hrudníku proříznutím hrudní kosti. Operace v mimotělním oběhu trvá většinou 4-8 hodin v závislosti na obtížnosti výkonu. Při léčbě většiny vrozených srdečních vad se používá tento typ operace.
Doba hospitalizace se pohybuje mezi 7 – 10 dny. Záleží, jak dlouho bude dítě ležet na pooperačním JIP a na JIP, a také v jakém zdravotním stavu se dítě bude nacházet. Cílem operace je upravit oběh krve přes srdce a plíce.
Pro většinu dětí tato operace či katetrizace přináší nízké riziko, nicméně záleží na stavu dítěte, v kterém zákrok podstupuje. Váš kardiolog by s Vámi měl probrat všechna rizika před podepsáním souhlasu k výkonu.