Defekt atrioventrikulárního septa (AVSD)

Rozlišujeme dvě formy:

Kompletní formu – úplný atrioventrikulární  kanál  = AVSD/C

Inkompletní formu – neúplný atrioventrikulární  kanál  = AVSD/I

U kompletní formy je místo dvou samostatných chlopní – mitrální a trikuspidální, je jen jedna. To znamená, že je veliká díra uprostřed srdce.

Protože v srdci je větší tlak nalevo, znamená to, že krev proudí z levé komory do pravé a z levé síně do pravé. To způsobuje, že krev pod velkým tlakem proudí do plicnice a plic a dochází k přetěžování plicního řečiště. Také srdce musí mnohem více pracovat. Často jsou postižené obě chlopně (nedomykají) a to má za následek opět vyšší zatížení srdce.

Diagnostika:

Tato vada se diagnostikuje již v těhotenství. Chybí střední část srdce. Třetina dětí s Downovým syndromem trpí touto vrozenou srdeční vadou. Po narození jsou děti promodralé, zadýchané, mají problémy s jídlem, váhou a mohou mít opakující se infekty dýchacích cest. Mají také výrazný srdeční šelest. Ten je způsoben krví, která protéká otvory v přepážkách.

Při podezření na srdeční vadu se provádí následující vyšetření:

–          měření krevního tlaku, pulsu, teploty a počtu dechů za minutu.

–          měření saturací – nasycení krve kyslíkem v procentech

–          rentgen hrudníku a srdce – zobrazuje velikost a tvar srdečního stínu a stav plic

–          EKG = elektrokardiogram.  Metoda, s jejíž pomocí se snímá elektrická aktivita srdečního svalu. Klapky a balónky, které umisťujeme na končetiny a hrudník, jsou zcela neškodné a nebolestivé. Záznam trvá okolo 5 minut a z jeho výsledku se dovídáme podrobnosti o srdečním rytmu či stupni zatížení srdce.

–          ECHO = echokardiografické vyšetření. Spočívá v ultrazvukovém zobrazení srdce, jeho stavby a funkce. Jde o nebolestivé vyšetření. Jeho vysoká kvalita je zcela zásadní pro rozhodování o dalším postupu léčby. Proto je u neklidných dětí nutno před vyšetřením podat uklidňující léky.

–          diagnostická srdeční katetrizace – spíše výjimečně. V případech, kdy nemůžeme získat všechny potřebné informace o povaze srdeční vady z předchozích vyšetření, je třeba provést tzv. srdeční katetrizaci. Lékař na speciálním sále zavede dítěti v celkové anestézii vpichem v třísle do srdce jemnou pružnou hadičku = katétr. Pomocí této hadičky jsou v jednotlivých srdečních oddílech a cévách změřeny všechny potřebné údaje a odebrány krevní vzorky. Současně je touto hadičkou do příslušných oddílů vpravena kontrastní látka, která zobrazí průtok krve a ukáže velikost a tvar srdce i příslušných cév.

Léčba:

Včasná léčba léky je třeba, pokud dítě zadržuje mnoho tekutin (diuretika na odvodnění organismu). Čím více je srdce zatíženo, tím dříve je nutné provést operaci, aby nedošlo k poškození plic.

Cílem operace je, aby tlak krve byl normální a krev proudila tak, jak má.

Kompletní defekt – vytvoří se dvě chlopně a zacelí se díra v přepážce.

Inkompletní defekt – plastika mitrální chlopně a uzávěr defektu záplatou

Operace se provádí v mimotělním oběhu – na otevřeném srdci. Tyto dva termíny, které mají stejný význam, označují typ operace srdce, při které je činnost srdeční zcela zastavena a funkci srdeční pumpy přejímá přístroj, který nejen dodává krev do těla všem orgánům, ale zároveň zajišťuje i její okysličování. Současně je snižována teplota dodávané krve a tím je celý organismus ochlazován. Snižují se tak potřeby živin u všech tkání. Takto zabezpečená dodávka krve chrání v nejvyšší možné míře orgány během operace a současně umožňuje chirurgům pracovat na rekonstrukci srdeční vady. Po operaci je celý organismus postupně ohříván, v srdci se obnovuje jeho vlastní rytmus, nebo je srdeční sval elektricky vybuzen (stimulován) a postupně přebírá svojí funkci, zatímco podíl umělé pumpy – mimotělního oběhu klesá až do úplného odpojení. K srdci  proniká chirurg obvykle středem hrudníku proříznutím hrudní kosti. Operace v mimotělním oběhu trvá většinou 4-8 hodin v závislosti na obtížnosti výkonu. Při léčbě většiny vrozených srdečních vad se používá tento typ o
perace.

Pro většinu dětí tato operace přináší nízké riziko, nicméně záleží na stavu dítěte, v kterém zákrok podstupuje. Váš kardiolog by s Vámi měl probrat všechna rizika před podepsáním souhlasu k výkonu.