Otevřená tepenná dučej (PDA)

Tepenná dučej je trubice, kterou protéká krev mezi aortou a plicní v prenatálním období  (před narozením dítěte) a po porodu se u zdravého srdce uzavírá. PDA znamená, že tato dučej se po narození neuzavřela.

U zdravých novorozenců se dučej uzavírá do několika hodin až dnů po porodu. Pokud se dučej sama neuzavře v několika hodinách po porodu, srdce je zatěžováno extra krví, která přitéká z aorty do plicnice a do plic.

Velice častá je tato vada u nedonošených dětí.

Někdy je PDA součástí jiné, závažné srdeční vady. Lékaři proto v některých případech uměle udržují (pomocí léků) tuto dučej otevřenou, aby přiváděla do plic více krve.

Diagnostika:

Protože srdce nenarozeného dítěte funguje jinak než po porodu,  nedá se tato vada odhalit prenatálně. Po porodu může být dítě zadýchané, mít problémy s jídlem, přibíráním na váze nebo časté záněty dýchacích cest.

U některých dětí nejsou žádné příznaky kromě srdečního šelestu.

Při podezření na srdeční vadu se provádí následující vyšetření:

-          měření krevního tlaku, pulsu, teploty a počtu dechů za minutu.

-          měření saturací – nasycení krve kyslíkem v procentech

-          rentgen hrudníku a srdce – zobrazuje velikost a tvar srdečního stínu a stav plic

-          EKG = elektrokardiogram.  Metoda, s jejíž pomocí se snímá elektrická aktivita srdečního svalu. Klapky a balónky, které umisťujeme na končetiny a hrudník, jsou zcela neškodné a nebolestivé. Záznam trvá okolo 5 minut a z jeho výsledku se dovídáme podrobnosti o srdečním rytmu či stupni zatížení srdce.

-          ECHO = echokardiografické vyšetření. Spočívá v ultrazvukovém zobrazení srdce, jeho stavby a funkce. Jde o nebolestivé vyšetření. Jeho vysoká kvalita je zcela zásadní pro rozhodování o dalším postupu léčby. Proto je u neklidných dětí nutno před vyšetřením podat uklidňující léky.

-           diagnostická srdeční katetrizace – spíše výjimečně. V případech, kdy nemůžeme získat všechny potřebné informace o povaze srdeční vady z předchozích vyšetření, je třeba provést tzv. srdeční katetrizaci. Lékař na speciálním sále zavede dítěti v celkové anestézii vpichem v třísle do srdce jemnou pružnou hadičku = katétr. Pomocí této hadičky jsou v jednotlivých srdečních oddílech a cévách změřeny všechny potřebné údaje a odebrány krevní vzorky. Současně je touto hadičkou do příslušných oddílů vpravena kontrastní látka, která zobrazí průtok krve a ukáže velikost a tvar srdce i příslušných cév.

U starších dětí k diagnostice stačí jen ECHO.

Léčba:

Pokud je tepenná dučej veliká, zejména u nedonošených dětí, prvním krokem je medikamentózní  léčba (podávání léků, které napomáhají spontánnímu uzávěru dučeje). Když je tato léčba neúspěšná, je třeba provést chirurgický výkon.

U dětí, které se zadýchávají, mají problémy s jídlem, nepřibírají na váze, protože proudí do plic více krve, se mohou plíce začít plnit tekutinou. V tomto případě je třeba začít užívat diuretika (léky na odvodnění organismu).

Operace:

Protože dučej se nachází mimo srdce, operace se provádí bez mimotělního oběhu - operace na zavřeném srdci. Tento termín označuje typ operace, kdy není zastavena činnost srdce, tzn., že po celou dobu srdce vykonává svoji činnost. Po operaci je dítě v nemocnici pouze několik dní. Záleží na jeho stavu.

Katetrizace:

U starších dětí lze dučej uzavřít bez operace, katetrizační technikou. K uzávěru se používají speciální spirály nebo okludery. Úzká trubička (katétr se spirálkou) se třísly zavede do srdce. Uvnitř dučeje se spirálka rozevře a přehradí přívod krve. Při katetrizaci se hospitalizace pohybuje mezi 1 – 2 dny.

Pro většinu dětí přináší operace i katetrizace nízké riziko. Kardiolog s Vámi všechna možná rizika probere před podepsáním souhlasu s výkonem.