Kdo je online
Nejsou žádní online uživatelé
stránky sponzoruje
stránky sponzoruje

Stenóza znamená zúžení, pulmonální znamená „z plicnice“. Zúžení postihuje nejčastěji oblast chlopně plicnice.

Pravá komora musí pracovat daleko silněji, aby protlačila krev přes zúženou chlopeň do plic.

Diagnostika:

Tuto vadu lze diagnostikovat již v těhotenství. Po narození má dítě srdeční šelest, způsobený krví, která protéká přes zúžené místo. Dítě může mít pouze tuto vadu (izolovaná pulmonální stenóza), často je však PS součástí jiné srdeční vady.

Při podezření na srdeční vadu se provádí následující vyšetření:

–          měření krevního tlaku, pulsu, teploty a počtu dechů za minutu.

–          měření saturací – nasycení krve kyslíkem v procentech

–          rentgen hrudníku a srdce – zobrazuje velikost a tvar srdečního stínu a stav plic

–          EKG = elektrokardiogram.  Metoda, s jejíž pomocí se snímá elektrická aktivita srdečního svalu. Klapky a balónky, které umisťujeme na končetiny a hrudník, jsou zcela neškodné a nebolestivé. Záznam trvá okolo 5 minut a z jeho výsledku se dovídáme podrobnosti o srdečním rytmu či stupni zatížení srdce.

–          ECHO = echokardiografické vyšetření. Spočívá v ultrazvukovém zobrazení srdce, jeho stavby a funkce. Jde o nebolestivé vyšetření. Jeho vysoká kvalita je zcela zásadní pro rozhodování o dalším postupu léčby. Proto je u neklidných dětí nutno před vyšetřením podat uklidňující léky.

–           diagnostická srdeční katetrizace – spíše výjimečně. V případech, kdy nemůžeme získat všechny potřebné informace o povaze srdeční vady z předchozích vyšetření, je třeba provést tzv. srdeční katetrizaci. Lékař na speciálním sále zavede dítěti v celkové anestézii vpichem v třísle do srdce jemnou pružnou hadičku = katétr. Pomocí této hadičky jsou v jednotlivých srdečních oddílech a cévách změřeny všechny potřebné údaje a odebrány krevní vzorky. Současně je touto hadičkou do příslušných oddílů vpravena kontrastní látka, která zobrazí průtok krve a ukáže velikost a tvar srdce i příslušných cév.

Dítě může být zcela bez příznaků a obtíží, u dětí s významnější stenózou plicnice se objevuje šelest, únava, dušnost či cyanóza (promodrávání).

Léčba:

Léčba závisí od toho, jak moc je chlopeň zúžená. Pokud je vada pro dítě přijatelná, chodí na pravidelné kontroly k obvodnímu kardiologovi, který zjišťuje, zda se stav nezhoršuje. Pokud je zúžení veliké, lékaři se snaží najít nejlepší způsob, jak rozšířit místo zúžení, aby pravá komora nemusela tolik pracovat.

Balónková valvuloplastika

Jedná se o katetrizační metodu, kterou lze u většiny pacientů použít k léčbě vady. Lékař na speciálním sále zavede dítěti v celkové anestézii vpichem v třísle do srdce jemnou pružnou hadičku – katétr, na jehož konci je speciální balónek. Ten se v místě zúžení nafoukne a on pak následně roztáhne zúženou chlopeň. Výkon nezanechává žádné jizvy a dítě může být po 2 – 3 dnech propuštěno domů.

Operace

Provádí se v mimotělním oběhu – na otevřeném srdci. Tyto dva termíny, které mají stejný význam, označují typ operace srdce, při které je činnost srdeční zcela zastavena a funkci srdeční pumpy přejímá přístroj, který nejen dodává krev do těla všem orgánům, ale zároveň zajišťuje i její okysličování. Současně je snižována teplota dodávané krve a tím je celý organismus ochlazován. Snižují se tak potřeby živin u všech tkání. Takto zabezpečená dodávka krve chrání v nejvyšší možné míře orgány během operace a současně umožňuje chirurgům pracovat na rekonstrukci srdeční vady. Po operaci je celý organismus postupně ohříván, v srdci se obnovuje jeho vlastní rytmus, nebo je srdeční sval elektricky vybuzen (stimulován) a postupně přebírá svojí funkci, zatímco podíl umělé pumpy – mimotělního oběhu klesá až do úplného odpojení. K srdci  proniká chirurg obvykle středem hrudníku proříznutím hrudní kosti. Operace v mimotělním oběhu trvá většinou 4-8 hodin v závislosti na obtížnosti výkonu. Při léčbě většiny vrozených srdečních vad se používá tento typ.

Doba hospitalizace se pohybuje mezi 5 – 7 dny. Záleží, jak dlouho bude dítě ležet na pooperačním JIP a na JIP, a také v jakém zdravotním stavu se dítě bude nacházet.

Cílem operace je zvětšit místo zúžení. V některých případech je třeba chlopeň vyměnit. Ta však s dítětem neroste, proto je třeba za několik let chlopeň vyměnit.

Může se stát, že chlopeň začne nedomykat. Poté musí být stav sledován, popřípadě je nutná další operace.

Pro většinu dětí tato operace přináší nízké riziko, nicméně záleží na stavu dítěte, v kterém zákrok podstupuje. Váš kardiolog by s Vámi měl probrat všechna rizika před podepsáním souhlasu k výkonu.